Obec Klenovice na Hané leží v úrodné hanácké rovině. Z návrší "Větřák" s nadmořskou výškou 253 metrů, na jehož protáhlém severovýchodním svahu je obec situována, dohlédneme daleko za bývalé okresní město Prostějov. Za pěkného počasí vidíme i Hostýnské vrchy se Sv. Kopečkem, Zemskou bránu za Přerovem a obzvláště příznivých podmínek i předhůří Hrubého Jeseníku. Návrší "Větřák" je předělem mezi východními výběžky Drahanské vrchoviny a údolím říčky Valová, protékající nedaleko obce v nadmořské výšce 200 m.
O osídlení území kolem Klenovic svědčí mnohé archeologické nálezy: zbytky kostí, nádob, ozdob, nářadí a nástrojů. Po odchodu germánských kmenů začali k nám pronikat Slované. Zpočátku se věnovali lovu, postupně se začali zabývat i pastevectvím a zemědělstvím. Založení Klenovic spadá do doby po osvobození Moravy vévodou moravským Břetislavem - po roce 1028. Tehdy začaly vznikat kolem dvorce jedné rodiny osady zvané Okrouhlice, ze kterých později vyrostly vesnice. Zakladatelem Klenovic byl pravděpodobně otec nebo děd Klena, jmenovaného v listině z roku 1107. (Bočkův Codex Diplomaticus Moraviae). Teprve od začátku 14. století jsou písemné zprávy hojnější.
Památky: kostel sv. Bartoloměje, fara a pískovcobý kříž za obcí (směr Pivín), sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Flotiána u památníku padlých v 1. světové válce.
